Není čas ztrácet čas.
Dan mě chytil pod krkem a v rekordním čase z nás dostal seriózní logo. A tím byl de facto stvrzen Dračí odkaz.
A co vy, umíte dokončovat práci v termínu?
Ilustrátoři: Úderník Dan Hamerník
Dračí odkaz
V článku o Philipu Wardovi jsem prozradil, že vlastníkem kreseb je jakýsi Dračí odkaz. V následujícím článku o pohodáři ticho762 už jsem naplno popisoval, proč jsme hledali nový název.
A teď si dáme malé opáčko.
Změna směru
Dračí doupě plus jsme hráli, no, abych nekecal, tak deset let. S přestávkami, samozřejmě. Vždy jsme odmítli kvůli naší narůstající moci pokračovat nad desátou úroveň, protože by to zbořilo příběh a náš oblíbený styl hry. A vždycky jsme prskali, že pravida jsou složitá a nevyvážená... něco mezi vysokoškolskými skripty a hospodskou stravou.
Ale zároveň jsme oceňovali jednotlivé nápady, samozřejmost únavy a tělesných následků, odvahu s jakou autoři každému povolání dovolili jiný přístup ke hře i herním mechanikám.
Jenže nedostatek osobního času a přemíra obtíží s hraním podle DrD+ nás dohnala. Úplně jako z příručky pro hráče a hodu na úspěch - prostě jsme neměli dostatečné předpoklady k tomu, abychom zvládali vyšší náročnost pravidel (ať už danou přehršlí tabulek, nebo nejistotou v různých herních situacích).
Svou roli hrála i zvyšující se koncentrace dětí v našich rodinách.
Výsledkem bylo, že moje družina přešla na DnD5, protože pro tuhle americkou legendu je taková kupa obsahu, že několik generací hráčů může jenom líně prstíčkem přehrabovat. Jenže... jenže já DnD nerad, je to na mě příliš americké. Mě zajímá nejen fantazie, ale i skutečnost - nebo aspoň její dojem. Já mám rád Tarii a Vukogvazd, ze kterých je cítit střední Evropa smrdící koňským hnojem.
Asi by i takový styl šel naroubovat na DnD, ale jak bych Pánovi jeskyně, pardon Dungeon masterovi vysvětloval, že má zahodit dvě třetiny bestiáře a hráčům dvě třetiny schopností? Takové představy si nechám na propocené noční můry.
Potřeboval jsem něco obyčejnějšího, něco přízemnějšího a něco vnitřně známějšího. Dosavadní myšlenky mě vedly k tomu, že jsem začal šlapat v jiném směru, než ostatní. Jiném, než Dračí hlídka, Dračí doupě II, o Jeskyních a dracích nemluvě.
Nejblíže jsou mému cítění asi Zapovězené země, které připravuje Mytago a Grimoár od Quentina, ale pořád to jaksi není úplně ono.
Už delší dobu jsem věděl, jaký pocit chci, aby z mé práce na nových, menších pravidlech sálal. Střízlivý, až přízemní, špinavý a jen lehce tajemný, s ďáblem skrytým v přirozených, ale nečekaných detailech.
A to samé jsem chtěl i po názvu takové hry.
Původně jsem samozřejmě chtěl Dračí doupě plus 2, ale čím více jsem se nořil do detailů původních plusek, tím více jsem věděl, že to není moje cesta.
Potřeboval jsem pravidla, která mi dají ve hře kořeny a křídla, nikoli logaritmickou křivku a tunu tabulek. Zároveň jsem chtěl odkazovat na své dlouholeté zážitky se všemožnými verzemi a klony Dračího doupěte a trochu na mou potřebu obyčejnosti.
Převracel jsem v hlavě, pak na jazyku a pak i na klávesnici různé názvy. Až nám nakonec po několika týdnech vykrystalizovalo jméno Dračí odkaz.
V názvu Dračí odkaz byla špetka nostalgie, pachuť přízemnosti, náznak časů dávno minulých i příslib tajemství.
To samé se snažíme s ticho762 vtisknout do obálky takových pravidel a to samé jsem chtěl po logu.
Takže další úkol zněl jasně, potřebujeme jednoduché logo!
Dan Hamerník
Opět jsem se optal nejdříve na Facebooku DrdPlus.info a takticky vyčkával. Grafiků, co umí loga, jsou zástupy, ale já chtěl ideálně někoho z "dračákovské" komunity.
Během pár dní se ozval Dan Hamerník, což není nikdo jiný, než jeden z našich nejvěrnějších fanoušků. A že by logo udělal.
No tak jo. Docela jsem se mu do mailu rozpovídal o myšlence Dračího odkazu a přidal zdánlivě prosté zadání:
Chtěli bychom oko draka, které ale vypadá jako vytesané. Oko draka, ze kterého je vidět jen část (protože je zbytek zakrytý či ulomený).
Odpověděl po pár dnech, rovnou s příklady různých očí z dribble.com a ať si vyberu styl:
- https://dribbble.com/shots/1408200-Dragon-Eye-iOS-Icon
- https://dribbble.com/shots/1140096-Dragon-eye
- https://dribbble.com/shots/6737265-Dragon-Eye-Mascot
- https://dribbble.com/shots/4821994-Griffins-logo
- https://dribbble.com/shots/6621580-dragon-eye
- https://dribbble.com/shots/2629909-Dragon-eye
V tu dobu mě ještě netrklo, že Dan neposlal žádné svoje náčrtky. To mě mělo dohnat až později.
Z nich do mého cítění zapadlo jediné:
(https://dribbble.com/shots/6621580-dragon-eye)
A tím započala naše práce na logu.
Logo
Dan poslal tři návrhy
17. 9. 2019
Jako, nebylo to špatné. Ale nebylo to logo. Nebylo to jednoduché a ikonické. A bylo to naprosto jednoznačné - prostě dračí oko - což jsem nechtěl.
Pomalu mě začínalo dohánět, že jsem mylně považoval grafiky za ilustrátory s Photoshopem.
To co ale jako logo vypadalo, co by se mohlo stát ikonou a mohlo to být zjednodušené natolik, že by to nemuselo být naprosto jasně a neomylně dračí oko, bylo, ano, oko samotné. Přivřené víčko, upřený pohled, ostře řezaná "duhovka" s úzkou štěrbinou panenky a prázdnotou uvnitř.
Zatímco všechno okolo byly rušivé "kudrlinky", ony detaily, které mám jindy tak rád, tak oko samotné byl solidní základ pro nezaměnitelný symbol.
Ovšem jedna drobnost i v samotném oku překážela - když jsem ho přiblížil, abych ořezal všechny ty parády okolo a zaměřil se jenom na to symbolické uvnitř, tak jsem se nemohl zbavit pocitu, že se dívám na lidské oko. Kulaté, jen přivřené.
Poprosil jsem Dana, aby se zaměřil jen na oko samotné a trochu ho "zještěřil". Žádné bělmo, žádná duhovka a panenka jen jako úzký proužek. Tak jako každý krokodýl z dobrého rodu.
Přitom jsem zjistil, že někteří plazi skutečně mají kulatou panenku - a to denní plazi. Ale i tak jsem pořád chtěl tu známnější úzkou verzi
Jeden prvek mě ovšem na Danově návrhu uchvátil - ty trojúhelníky, ten styl "střepů" použitý pod okem v prvním návrhu, ty byly skvělé.
Požádal jsem Dana, aby daší návrh vytvořil už jenom ze střepů.
Po dvou týdnech mi do mailu přistála předělávka ve třech barevných provedeních.
30. 9. 2019
Tady musím Danovi poděkovat, že mi poslal více barevných návrhů. Jasně, co je na tom chtít jinou barvu, jenže... Jenže nejdříve mě musí napadnout, že to vůbec můžu chtít. Kdyby Dan neposlal více barev, asi bych o nich ani nepřemýšlel.
Dan oko přiblížil, bělmo obarvil, panenku zúžil a začernil. A hlavně to celé předělal do úhelníků - trojúhelníků, mimoběžníků, mnohoúhelníků... Přesně jak jsem chtěl. Tahle změna se Danovi povedla na jedničku.
A díky barevným variacím jsem mohl popřemýšlet i o pocitech, které navozovaly. Po koketování s červenou jsem nakonec vybral zelenou verzi, která po zmenšení na malou ikonku vypadala nejlépe. A taky mám zelenou prostě rád.
Začínali jsme se blížit k finále.
A já se začal štourat do detailů. "Střepy", ze kterých bylo oko složené, byly vlastně z přímek. Chtěl jsem něco příhodnějšího, jako kdyby to byly poskládané drahokamy ve šperku, s náhodnější strukturou. A uříznuté oko zprava mě rušilo, chtěl jsem jeho pravou část zakrytou přirozeně, stínem. A taky mi přišlo, že té tmavé plochy je tam hodně a na oko už moc místa nezbylo.
Ale už jsme byli příliš daleko, abychom tohle všechno měnili. Už mi mělo naplno dojít, že kreslíři a grafici jsou dvě odlišné profese.
Dan se zasnažil. Pravou část ukryl do stínů a celkově logo krapet zesvětlil.
Ale na "různé střepy" nereagoval. Už to bylo prostě moc. Respektive bez obalu mě varoval, že jsme dosáhli dohodnutého času (a částky). Víc říkat nemusel, některé hranice je neradno překračovat, obzvlášť pokud zasahují do rodinného rozpočtu.
3. 11. 2019
A logo bylo na světě.
Ke stažení
Vlastníkem loga je Dračí odkaz, sdílejte pod licencí Creative commons - uveďte původ
Ano, i tohle logo si klidně použijte, kde se vám zlíbí. Jen o jedno vás prosím, nepoužívejte ho jako logo pro RPG hru. To bychom si už vážně lezli do zelí.
Závěrem
S hotovým logem ve schránce jsem se cítil vlastně trochu rozpačitě. Jako bych náhle vystřízlivěl, jako kdyby mě někdo plesknutím probral ze sna.
Jo, jsem snílek a pořád v sobě nemám uzavřenou přestavu, jak by dokonalá verze loga měla vlastně vypadat.
- U Philipa Warda jsem měl štěstí v tom, že Philip sháněl reference a potřeboval za sebou mít hotovou práci, takže předělával a předělával a předělával.
- U ticho762 jsem měl také štěstí, protože je jako ilustrátor zvyklý na nejisté zákazníky a nejdříve mě vždy zahrnul prostými návrhy, na kterých jsme si sladili notičky, než se pustil do finále.
S Danem jsem ovšem narazil. Na začátku jsme si nastavili pravidla (ceny a tím času) a Dan je dodržel do puntíku. A k tomu je Dan grafik, který co slíbí, to splní, ale nevodí zákazníka za ručičku.
Finální logo je velmi dobré, díky Danovi jsem objevil sílu jediné barvy a ostrých hran, ze kterých by měl i Piccaso radost. Jen jsem svojí vinou nenašel to srdeční - to, při čem bych se připitoměle usmíval a broukal si "jo jo, to je vono, to je vono".
Tím končí naše trojdílná minisérie o ilustrátorech, do které Dan Hamerník spadl mým omylem, když jsem o něm z počátku uvažoval jako o rozevlátém kreslíři, než mi ukázal, že je profi grafik.
Danovi děkuji, že se se mnou nemazlil a že díky němu máme logo zelené a kubistické, což jsem nevěděl že chci, dokud jsem to neuviděl.
A nyní už zase můžeme pokračovat tam, kde jsme skončili při hledání jednoduchých, úderných pravidel. Jen tentokrát už pod novou vlajkou - pod vlajkou Dračího odkazu. Krleš!
