• 🙂
• 17. 6. 2019

Sbohem, kalkulátory

Konec počítadel v Čechách

Pomocná počítadla s námi urazila dlouhou cestu, ale dál už se s nimi vláčet nechceme. Sbohem!

Přišel čas na malé ohlédnutí.

Formule 1

Jak to všechno začalo

Kdysi dávno přišel jeden člen naší družiny s tím, že by si zahrál theurga. Jenže se mu nechce se počítat s formulemi. A tak jsme dali dohromady počítadlo theurgových formulí.

U toho jsme si pěkně zanadávali, jak jsou ta pravidla pro theurga složitá.
Ale abychom jen planě neplkali, tak jsme alespoň přejmenovali ty všudypřítomné zkratky profilů na celá slova.
A taky jsme u každého profilu přidali odkazy na všechny ty formule a modifikátory, které k tomu kterému profilu sedí. Protože bez toho nikdo z nás nedokázal ta pravidla používat, natož podle nich programovat.

Vážně bylo potřeba vynucovat si v pravidlech onen dojem vysokoškolských skript za každou cenu?

Počítadlo formulí jsme vytěžovali hodně. Protože bez něj náš theurg odmítal seslat i sprostou kletbu.

Tím začala éra počítadel, která nám měla ulevit od komplikovanosti Dračího doupěte plus.

Boj na druhou

Další přišlo počítadlo boje, protože přepočítat u stolu jakoukoli bojovou statistiku, to vždycky znamenalo ohlásit polední pauzu. Stvořit ho byla šichta nad šichty a nepřejte si vědět, kolik podmínek je opravdu potřeba, abyste zjistili svoje Útočné číslo se zbraní, se kterou vám to ještě moc nejde, kterou držíte v levačce, která zemdlévá únavou, ... ne, už se k tomu nechceme vracet.

Koho napadlo používat u boje zaokrouhlování? A nezapamatovatelné tabulky? A hromady tabulek?

Počítadlo boje jsme využívali hojně, ale téměř vždy jen v rámci přípravy před hrou. Během živelné akce se nikomu moc nechtělo ťukat něco na telefonu a rozbíjet tak tempo hry.

Padlý na hlavu

Třetí počítadlo vycházelo z neblahé zkušenosti, že vypočíst zranění z pádu, ať už z koně nebo ze sedmého schodu, byla malá matematická olympiáda.
Tvorba tohohle počítadla byla celkem přímočará. Zasekli jsme se jen u váhy věcí, které nám při pádu spadly na hřbet a u váhy našeho nebohého těla. S tím jsme si však poradili a světlo světa spatřil kalkulátor zranění z pádu.

Tohle počítadlo dalo už jasně najevo, že je něco špatně, protože jsme ho v praxi použili jen jednou a to ještě zpětně. Teprve poté, co se hlavní padoušice rozplácna v plném trysku půlnočním lesem o vzrostlou borovici - teprve poté co jsme herně odhadli, jak moc jí to vyrazilo vědomí z hlavy - tak teprve poté, a to až druhý den, jsme si přes počítadlo zranění ověřili, že naše včerejší odhady nebyly úplně mimo.

Proč nám počítadla nevytrhla trn z paty? Proč zrovna počítadlo zranění z pádu bylo tak málo používané?

Něco začínalo smrdět, ale ještě to chtělo čas, abychom si uvědomili, co to vlastně je.

Teorie ničení

Na dlouhou dobu posledním počítadlem bylo počítadlo ničení - naklikáš si překážku, své parametry a šup! Víš kolik let musíš do metr tlustých žulových vrat pižlat nebozízkem, aby ti skulinka prozradila, že jsi ve slepé uličce.

Tenhle kalkulátor jsme v naší družině nepoužili vůbec. Jak to? Proč tolik práce, když jsme její výsledek zřejmě ani nechtěli?

Popravdě, dokončení tohohle kalkulátoru byla ryzí setrvačnost. Prostě jsme v laboratorních podmínkách stvořili kód, který automagicky počítal všechna ta čísílka, se kterými se podle pravidel nikdo počítat nechtěl a když už jsme ten kód měli, tak jsme ho uvedli v život. To je logické ne?
Logické ano, ale taky k ničemu.

Když už jsme ve hře potřebovali něco rozsekat, utnout, rozdrtit, tak se to vždy nějak odhadlo. Buďto byl totiž výsledek tak trochu jedno (buďto jsme do toho mlátili hodinu, nebo den, nebo jsme se na to vykašlali), nebo jsme na to měli herně tak málo času, že vytahovat mobil a mačkat kalkulátor by zase rozbíjelo atmosféru.

Prostě jsme stvořili život v izolaci, abychom zjistili, že mimo laboratorní zdi nepřežije ani den.

Formule a démoni

Poté už přišla éra probouzení, až jsme nakonec dostatečně vystrčili hlavu z původních, izolovaných plánů na drobné úpravy systému. A konečně jsme zjistili, že s výpočty v Dračím doupěti plus budeme muset zatřást mnohem silněji, než se nám z počátku zdálo.

Přesto jsme se ještě do jednoho počítadla pustili, ovšem tentokráte po zralé úvaze.

Už z našeho dřívějšího hraní jsme měli nakousnutý kalkulátor démonů, jakéhosi bratrance prvního počítadla formulí, ale nakonec jsme se k vyvolávání démonů nikdy nedostali, takže pro nás bylo tohle počítadlo k ničemu.
Ale komunita drdplus.info ho chtěla, takže důvod v něm pokračovat nakonec byl.

Hlodaly v nás ale pochybnosti, Vážně to někdo potřebuje? Chce se nám to dělat? Nestačilo to už?

Vyléčeni z bezhlavé tvorby čehokoli, co je nepostradatelné jen zdánlivě, jsme si dali pěkně na čas a přemýšleli. Je vážně kalkulátor démonů potřeba? Proč je tolik kalkulátorů spíše na výstavu, než pro skutečnou hru? Bude tenhle taky jenom do vitríny? Co nás bude tvorba dalšího počítadla stát?

Laťka náročnosti

Po vlně pro a proti jsme se konečně usnesli, že kalkulátor démonů spadá do té ještě použitelné kategorie. Že patří do stejného pytle, jako počítadlo formulí.

Stejně jako formule, tak ani démony totiž hráči nechtějí používat, pokud si je musí počítat sami (byť se najdou vysokoškolské výjimky). A já se jim nedivím.

Obecně jde o to mít laťku náročnosti tak nízko, aby to ještě nebyla nuda, ale taky tak vysoko, aby to ještě nebyla frustrace.

A to nakonec rozhodlo - když kalkulátor démonů neuděláme, tak ne že budou lidé démony odhadovat, oni je prostě nebudou hrát.

Cena za budoucnost

I když jsme se ubezpečili, že kalkulátor démonů není blbost, měli jsme před sebou ještě jednu otázku: kolik nás ten kalkulátor bude stát?

Ne, neplatíme sami sebe penězi. Platíme se časem. Každý nápad, každou úpravu, každý článek na blog, každou představu o ilustracích (u kterých se nám konečně otevřely dveře), to všechno platíme svou pozorností a svou energií.

A když teď plánujeme ukázkové pidi dobrodružství, do toho vyjednáváme ilustrace jak pro něj, tak pro novou obálku pravidel, k tomu chceme uvádět v život tvorbu jiných lidí, kteří něco dokončí, ale pak to hodí do šuplíku, do toho potřebujeme dokončit základní kameny pravidel... tak je nám čas stále vzácnější. Takže už se rozmýšlíme ne dvakrát, ale hned třikrát, kam svou energii směřujeme.

Přesto se kalkulátor démonů propracoval na první místo. Zjistili jsme totiž, že s potřebou nového základu pravidel se nám posouvají hratelná povolání, takže co teď? Makat na nových pravidlech a nechat lidi, ať si se současnými "vysokoškolskými skripty" poradí sami? Když i my jsme si na nich vylámali zuby? To nezní jako dobrý plán.
Už od začátku jsme věděli, že budou přicházet nové verze pravidel, ale taky jsme už od začátku věděli, že budeme staré verze udržovat. A ať chceme nebo ne, tak theurgovy démoni jsou dokonce verze stále současná.

Proto jsme dokončili ještě jeden kalkulátor, theurgovy démony. Abychom ulevili současným hráčům a zpřístupnili jim tu část hry, která by jim bez kalkulátoru zůstala zapovězena.

Závěrem

Díky éře kalkulátorů jsme se naučili, že v laboratorních podmínkách se vyvíjí mnohdy stejně tak rychle, jako slepě až zbytečně.

Vypěstovali jsme si v hlavě majáček, který nám spustí alarm, kdykoli někdo dostane chuť na kalkulátor - Nebezpečí složitosti! Pozor pozor! S tímhle se lidé nechtějí počítat!

Potvrdili jsme si, že některá pravidla jsou potřeba méně ("Dveře jsi vypáčil po dvou hodinách." "Ale minule to byla jen hodina? Vždyť je to vlastně jedno.") a některá více ("Usmíváš se velitelsky na rohatého démona, kterého jsi právě vyvolal z víru sfér. A on se usmívá na tebe, odhalujíc nažloutlé tesáky. Usmívá se jako lovec, který vidí svou první kořist." "Příště už si od tebe kostky nepůjčuju...")

Stále se učíme, jakou cenu má pro nás čas. Nebo spíše pozornost a energie, kterou něčemu dáváme.

V tuhle chvíli svou energií chceme

• udržovat původní, ovšem také stále současná pravidla
• vytvořit vzorové, úvodní pidi dobrodružství, které bude vhodné pro naprosté začátečníky, na kterém dokážeme komukoli ukázat principy RPG a to jak ze strany hráče, tak i ze strany Pána jeskyně (Vypravěče, Dějmistra...)
• dokončit základy pravidel, podle kterých půjde popsat většinu herních situací, bez tabulek, ale s neporušeným odkazem na sérii Dračího doupěte, zejména pak Dračího doupěte plus (ne, není to přehršel tabulek)
• propojit další tvůrce, jejichž práce se s naší v mnohém prolíná
  • ať už Adama Huda a jeho "druhou partu" (která také vyvíjí Dračí doupě plus, jen jde jinou cestou)
  • nebo Mariána Kubiska, který už několik let tvoří pravidla podle vzoru starého Dračího doupěte pro své potřeby her s dětmi
  • nebo Yorka z RPG fóra, který neúnavně pokračuje ve svém Dračáku podle staré školy
  • a další borce

A je toho mnohem, mnohem víc, jen zatím někde v mraku myšlenek, nápadů a pocitů.

Není čas ztrácet čas. Krleš!