• 🙂
• 18. 10. 2018

Představy minulosti - Hody a dovednosti

Představy minulosti - Hody a dovednosti

Historické představy původních autorů DrD+ jsme uvedli Patnáctkou a pokračujeme hody a dovednostmi. Zvláštní je, že podle data článku byla původní pravidla tou dobou už hotova, přesto jsou v textu zmiňovány situace, které z původních pravidel prostě nevykřešeme.

Hříčkou osudu jest, že historický text připomínáme přesně patnáct let po jeho zveřejnění.

---

(18. 10. 2003)

Hody

Zadýchaní dobrodruzi Hrun a Alanon doběhli k okraji široké průrvy a zabrzdili na poslední chvíli. Alanon se podíval dolů ze skály a z té obrovské výšky se mu zatočila hlava. Řvoucí skupina skřetů se k nim zatím rychle blížila.

„Musíme skočit!“ vykřikl Hrun a bez váhání se rozběhl a skočil přes propast. Dopadl těsně k okraji a zapotácel se. Když opět získal rovnováhu, otočil se na Alanona. Ten se také rozběhl a se zařváním skočil. Nebyl však tak hbitý jako Hrun a nedolétl dost daleko. Bolestivě narazil na okraj průrvy a jen tak tak se zachytil rukama okraje. Hrun rychle přiskočil a vytáhl ho nahoru.
Mezitím doběhlo několik skřetů k druhému okraji. Jeden z nich se k dobrodruhům pokusil přeskočit, ale měl slabé nohy a skončil v propasti. Zbylí skřeti mohli jen zuřivě nadávat,
průrva pro ně byla moc široká. Hrun a Alanon opět přežili.

Tento příklad hezky ilustruje možnosti Dračího doupěte Plus. Výše popsanou situaci s Hrunem a Alanonem velmi jednoduše vyřešil jediný hod, který určil, jakou kdo dokázal skočit vzdálenost, a tuto vzdálenost pak stačilo srovnat s šířkou propasti. Použilo se přitom univerzální pravidlo nazvané hod na kvalitu, které lze použít v celé řadě dalších situací.

U DrD+ nemusíte mít strach, že se budete muset učit speciální hod či pravidlo pro každou činnost a k tomu si ještě pamatovat druh a počet kostek apod. DrD+ používá pro řešení jakéhokoli problému jeden ze tří univerzálních hodů a hází se vždy šestistěnnou kostkou. A ještě lepší je, že všechny tři hody využívají stejného principu, rozdíl mezi nimi je jen v tom, jak důležitá je pro ně přesnost výsledku.

Nejprve je tu nejpoužívanější a nejjednodušší hod na úspěch. Použití je jednoduché – hodíte dvěma šestistěnnými kostkami, přičtete vhodnou schopnost nebo dovednost, a pokud se výsledek stejný nebo vyšší než překonávaná obtížnost, činnost se zdařila.

Pak je tu rozšířený hod na úspěch, který velmi jednoduše rozlišuje kvalitu provedené činnosti. Rozšířený hod na úspěch se použije úplně stejně jako obyčejný hod na úspěch, jen překonává dvě a více různě velkých obtížností. Sleduje se to, kterou obtížnost výsledek ještě překonal a kterou už ne. Např. je základní obtížnost na vypáčení zámku a pak ještě jedna o něco vyšší na to, že bude vypáčený zámek nepoškozený. Nemusí se nic počítat, stačí jen srovnat hodnoty.

Posledním druhem hodu v DrD+ je hod na kvalitu, který přesně určuje, jak kvalitní byla provedená činnost. Hází se opět úplně stejně jako u hodu na úspěch, jen se nepřekonává žádná obtížnost, důležitá je jen velikost výsledku, která se pak nejčastěji podle univerzální tabulky převede na nějaký výsledek, např. na metry při určení délky skoku v příkladu s Hrunem a Alanonem.

Dovednosti a schopnosti

„A jsi vyřízený!“ rozchechtal se zabiják, když kolem čaroděje Tarka spadla mříž vyrobená z kovu pohlcujícího kouzla. „Bez své magie jsi jen bezmocný, ubohý…“ Víc už říct nestačil, protože Tark obratně tasil a hodil dýku, která zabijákovi proklála hrdlo. Zabiják se bez hlesu zhroutil k zemi.
„Jsem sice čaroděj, ale to neznamená, že jsem se nemohl učit bojovat, hlupče,“ řekl Tark. Pak vytáhl druhou dýku a snažil se vypáčit zámek.

I když jsou v DrD+ stále přítomna povolání, vývoj postavy není ani náhodou stereotypní nebo pevně předepsaný. Hráč si sice vybere určité povolání a tím získá určitá omezení, ale přesto má ve vývoji postavy velikou volnost.

I čaroděj se může učit bojovat, bojovník může trénovat plížení a zloděj má možnost získat znalosti o magii. Omezení povoláním sice způsobí, že se nikdo nevyzná v přírodě tak dobře jako hraničář a nikdo se nebude umět plížit tak tiše jako zloděj, ale přesto budou mít všichni možnost věnovat se alespoň okrajově jakémukoli oboru.

A jak je tato volnost v DrD+ řešena? V prvé řadě tu jsou pro všechny postavy tzv. obecné dovednosti. Umožní zlepšovat se ve všech možných oborech a nejsou závislé na povoláních. Patří sem celá řada dovedností, jako je Boj s dýkou, Etiketa podsvětí, Nošení zbroje, Šplh a lezení atd. Hráč si z nich může libovolně vybírat a zlepšovat se v nich podle svého přání.

Vedle obecných dovedností tu pak jsou schopnosti povolání, které jsou specifické pro každé povolání a příslušníci každého povolání se mohou učit jen ty svoje. Část schopností povolání je v podstatě zdokonalenou verzí obecných dovedností (jako třeba lepší boj se zbraní) a část dává i úplně nové možnosti (jako je schopnost čarovat nebo naslouchat bohům).

Zatímco obecné dovednosti jsou veskrze přirozené a nepřekračují hranice lidských možností, mohou jít schopnosti povolání mnohem, mnohem dále. Dávají nejen např. možnost bojovat lépe než dokáže jakýkoli člověk ve skutečném světě, ale umožní ještě víc. Mocný zloděj se může proměňovat ve stín, nejlepší bojovník dokáže holou pěstí prorazit kamennou zeď a hraničář na vysoké úrovni umí projít ohnivým peklem bez zranění.

Protože si každý hráč může sám vybírat, jaké obecné dovednosti a schopnosti povolání jeho postava získá, nebude jedna postava nikdy podobná druhé. Možností, jak si „namíchat“ postavu z dovedností a schopností, je opravdu hodně. V DrD+ mohou umět dva stejně zkušení bojovníci úplně jiné věci a tak se zajímavě doplňovat.

Prostě a jasně – žádná postava v DrD+ nebude nějaký prefabrikát, ale naopak opravdový, dýchající a originální jedinec.

18. 10. 2003, Rudolf „Jolly“ Matoušek

Převzato ze stránek Altaru

---

Závěrem

Nevíme, kde je Alaonovi konec, v pravidlech zůstal už jen chudák Hrun, od začátku odsouzen ke smrti v osamění, který v pravidlech uniká nikoli třem skřetům, ale třem trpaslíkům, leč není mu zhůry dáno.
Navíc Hrun zaplatil životem za akci bez přípravy, kdežto v historickém článku přežil při hodu na kvalitu. Přiznáváme se, že dodnes máme v rozdílech mezi Hodem na úspěch a Hodem na kvalitu kapánek chaos.

Hoď si to

Hodu na kvalitu se používá tehdy, pokud nás zajímá více, než jen to, zda se činnost zdařila nebo nezdařila – zajímá nás, jak kvalitní je její výsledek.

Jádro pudla je ve výše citované větě, která trochu skrytě říká, že pokud chceme nějaké číslo, třeba kolik metrů skočíme, tak si máme hodit na kvalitu, což je 1k6. Jestli nás ale zajímá pouze to, zda jsme přeskočili, tak nám stačí hod na úspěch. Jak prostě to zní, jak velký bolehlav my z toho máme...
Kdybychom chtěli skočit přes propast širokou tři metry, chtělo by to hodit na kvalitu skoku (takže asi na Rychlost) alespoň deset, což je dost - pokud hodím na šestistěnce krásných šest, musím mít Rychlost svého svalnatého, ztepilého, pružného těla alespoň čtyři, jinak se k té desítce nedohrabu. Ale když hážu na to, zda jsem prostě přeskočil či nepřeskočil, tedy hod na úspěch, tak mi stačí místo jedné šestky hodit dvě trojky, jelikož na úspěch se háže 2k6+ (tedy pokud jsem stále onen junák s Rychlostí 4).
Jinak řečeno

• past, proti které hážu, má úplně jiná pravidla, než výsledek, kterého chci dosáhnout

Tohle už jsme někde řešili, ne? V úhybu přece.
Došli jsme tam k tomu, že u 2k6 je jeden hod kostkou snaha a ten druhý hod je náhoda a že dobrodruh sotva vládne svou vůlí i svou štěstěnou zároveň. Ještě se tomu budeme věnovat, ale zatím nám to přijde jako dobrý směr, jak vybřednout ze tří univerzálních hodů.

Nech sa páči

Pak vytáhl druhou dýku a snažil se vypáčit zámek

Že by čaroděj uměl házet dýky, to by ještě šlo, s tím páčením už je to krapet horší. Jasně, zkusit to může, ale vám to nepřipadá jako reklama na čaroděje, co leze do zelí zlodějovi? Není to celé lákadlo na čaroděje, co se bude umět ohánět dýkou líp, než holič břitvou?

bojovník může trénovat plížení

A plíživý bojovník reklamu na společné schopnosti (minimálně ty zlodějské), jen podtrhuje.

Dovednost Boj se zbraní příliš měnit nebudeme, ale o tom zelí už přemýšlíme a první vlaštovku jsme už vyslali, zatím tomu říkáme kombinace povolání. Dlužno dodat, že na RPG fóru už nás (správně) varovali, že takhle to rozhodně nestačí, protože moc dobrodruhů závratně stoupá až na vyšších úrovních, takže proč by se o tu moc někdo připravoval nějakým mícháním jiného povolání, že jo. To si ovšem uvědomujeme a hodláme za vlaštovkou ještě pár opeřenců vyslat.

Maturita

žádná postava v DrD+ nebude nějaký prefabrikát, ale naopak opravdový, dýchající a originální jedinec.

Zní to krásně a na nízkých úrovních to tak skutečně zažíváme, ale jak se blížíme desáté úrovni, tak obvykle každý z nás umí to samé. Holt užitečných dovedností tam máme pomálu a dříve nebo později se protneme ve společném bodě, kde každý může zastupovat každého. Takže prefabrikáti nejsme, ale ocejchovaní stejnou výstupní zkouškou na stejné dovednosti ano. Už jen to maturitní vysvědčení chybí.
Zatím vlastně nevíme co s tím, ani jestli je to vyloženě špatně, ale hlavou nám to začíná vrtat. Bude stačit více dovedností? Nebo bude naopak lepší je omezit a spíše podpořit fantazii hráčů? Jedno už ale víme určitě, bonusy za dovednosti budeme sjednocovat.

Táhněmež

Tak jsme si zafňukali a zaláteřili. A teď zatnout zuby a táhnout! Protože nadávat umí každej, ale něco s tím udělat, to už chce kapku šílenství a sebezapření.

Krleš!